9 jako lvi v houští v záloze číhají, číhají na chudáky, aby je lapili, už mají chudáka, chytli ho do pasti!
10 K zemi se hroutí chudák zdrcený, pod jejich mocí klesá bezbranný,
11 v srdci si myslí: „Bůh už zapomenul, skrývá svou tvář, nikdy nic nevidí.“
12 Povstaň, Hospodine, pozvedni ruku! Na utlačené se, Bože, rozpomeň!
13 Proč se má ničema rouhat Bohu, v srdci si myslet, že na to nepřijdeš?
14 Ty to však vidíš! Ty vnímáš trápení i žal, svou vlastní rukou abys potrestal! Na tebe samého bezbranný spoléhá, ty jsi pomocníkem sirotka!
15 Zpřerážej paže zlého darebáka, jeho zkaženost odhal, aby neobstál!