1 Pro předního zpěváka, na nápěv „Lilie“. Poučný žalm synů Korachových. Píseň o lásce.
2 Půvabná píseň mi ze srdce plyne, králi předkládám verše své jazykem hbitým jak pero písaře:
3 Ze všech lidí jsi nejkrásnější, milostí kanou tvoje rty – sám Bůh ti žehná navěky!
4 Připevni, hrdino, k boku meč, ukaž se v lesku a slávě své,
5 v té slávě vítězně vyjeď do boje za pravdy a pokory spravedlivou věc – tvá pravice zmůže věci úžasné!
6 Tvé šípy, králi, ostré jsou, národy skolí před tebou, srdce tvých soků zasáhnou!
7 Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky, žezlo spravedlnosti je žezlo vlády tvé.
8 Miluješ spravedlnost a zlo nenávidíš; to proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem radosti nad společníky tvé!
9 Myrhou, aloí a kasií voní roucha tvá, z paláců slonoviny se těšíš harfami.
10 Dcery králů jsou mezi tvými skvosty, po pravici ti stojí manželka ofirským zlatem oděná.
11 Poslyš, dcero, hleď a poslouchej: Na svůj lid i na dům otce zapomeň,
12 vždyť po tvé kráse touží král – před ním se skloň, on je tvůj pán.
13 I město Týr ti přinese dary, velmoži národů se před tebou pokoří!
14 Královská dcera ve vší slávě čeká v pokoji, svůj šat má zlatem protkaný.
15 V barevném rouchu ji vedou ke králi, za ní jdou panny, družičky – k tobě přichází!
16 Radostný jásot je provází, do králova paláce vstupují.
17 Místo svých otců budeš mít děti; učiníš je knížaty po celé zemi!
18 Tvé jméno chci připomínat po všechna pokolení, ať tě na věky věků chválí národy!