1 Ve skrýši Nejvyššího kdo přebývá, ve stínu Všemohoucího bude spočívat.
2 Hospodinu řeknu: „Jsi mé útočiště, můj hrad, můj Bůh, na něhož spoléhám!“
3 Jistě tě vysvobodí z lovcovy pasti, z morové rány nejprudší.
4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly najdeš bezpečí, štít jeho věrnosti tě obklopí!
5 Nezalekneš se noční hrůzy ani střel, jež ve dne létají,
6 morové nákazy, jež tmou se plíží, ani zhoubné rány v čase poledním.
7 Po tvém boku jich padne tisíc a deset tisíců po tvé pravici, tebe to ale nechá být.
8 Pouze to spatříš na vlastní oči, uvidíš odplatu ničemných!
9 Když Hospodinu řekneš: „Jsi mé útočiště,“ Nejvyššího když zvolíš za svůj příbytek,
10 žádné neštěstí se ti nepřihodí, rána se vyhne tvému obydlí.
11 Vždyť kvůli tobě pověřil anděly, na všech tvých cestách aby tě chránili,
12 na rukou aby tě nosili, nohu o kámen aby sis nezranil.
13 Přes lvici i zmiji půjdeš dál, lva i baziliška pošlapáš!
14 „Přilnul ke mně, a tak ho zachráním, poznal mé jméno a já ho vyvýším.
15 Bude mě volat a já mu odpovím, v dobách soužení budu s ním, vysvobodím jej a oslavím.
16 Dlouhým životem ho nasytím – ukážu mu své spasení!“