1 Žalm Davidův. Volám tě, Hospodine, ke mně pospíchej, vyslyš můj hlas, když volám tě!
2 Kéž je má modlitba před tebou kadidlem, večerní obětí kéž jsou mé ruce zvednuté!
3 K mým ústům, Hospodine, postav stráž, bránu mých rtů prosím chraň.
4 Nenech mé srdce ke zlu zamířit, ať se neúčastním skutků ničemných s lidmi, kteří jsou zločinci – ať ani neokusím jejich lahůdky!
5 Ať mě spravedlivý třeba i bije, jen ať jsem napomínán přítelem, ať mi však hlavu nemažou ničemové – proti jejich zločinům stále modlím se!
6 Až jejich vůdcové budou svrženi ze skály, jak dobře mluvil jsem, všichni poznají.
7 Jako když oráč rozčísne brázdu v zemi, poletí jejich kosti do chřtánu podsvětí!
8 Já k tobě, Hospodine, Pane, upírám oči, na tebe spoléhám, nenech mě zahynout!
9 Chraň mě před pastí, kterou mi nastražili, před léčkami těch zločinců!
10 Ničemové ať padnou do svých vlastních sítí – já zatím uniknu!