1 Pro předního zpěváka. Výrok Hospodinova služebníka Davida.
2 Zvrácenost sídlí v srdci ničemy, na bázeň před Bohem vůbec nehledí!
3 Dle svého mínění si může lichotit, svou vinu nevnímá, nemá k ní nenávist.
4 Jeho ústa mluví lstivě a ničemně, konání dobra přestal rozumět.
5 I na svém lůžku podlost vymýšlí, na cestě nekalosti stojí, zla se neštítí.
6 Tvá láska, Hospodine, dosahuje k nebi, tvá věrnost sahá k oblakům.
7 Tvá spravedlnost je jak mohutné hory, tvé zákony jsou hloubka nesmírná – lidem i zvěři, Hospodine, pomáháš!
8 Tvá láska, Bože, je nad cenné poklady, do stínu tvých křídel se lidé uchýlí!
9 Hojností tvého domu bývají nasyceni, z rajských potoků je napájíš.
10 Pramen života je přece u tebe a ve tvém světle světlo vidíme.
11 Svou lásku rozestři na ty, kdo tě znají, svou spravedlnost na v srdci upřímné.
12 Ať už nešlape po mně noha pyšných, ruka darebáků ať nepronásleduje mě!
13 Tam, kde zlosynové padnou, ležet zůstanou, už nevstanou!