15 Ať je má Hospodin před sebou vždycky, ať jejich památku ze země vyhladí!
16 Proto, že na laskavost ani nepomyslel, nuzného ubožáka štval jako zvěř, mordoval toho, kdo bolest v srdci měl!
17 Miloval prokletí, tak ať ho raní, nestál o požehnání, tak ať ho opustí!
18 Jak oděv oblékal si proklínání, jak voda se mu vsáklo do těla, vniklo mu do kostí jako mast.
19 Ať ho to prokletí zahalí jako plášť, ať ho vždy obepíná jako pás!
20 Takto ať Hospodin ztrestá mé žalobce, ty, kteří o mně mluví tolik zle.
21 Hospodine, Pane, ty ale zastaň se mě pro jméno své! Jsi tak dobrý ve své lásce – zachraň mě!