47 Tvá přikázání jsou mi rozkoší – vždyť je miluji!
48 K milovaným tvým příkazům ruce vztahuji, zatímco přemýšlím nad tvými zákony.
49 Na slovo svému služebníku vzpomeň si, vždyť jsi mi daroval naději.
50 To je mi útěchou v mém trápení, že mě oživuješ svými výroky.
51 Pyšní mě zasypali svými posměšky, od tvého Zákona se však nevzdálím.
52 V paměti chovám tvé věčné pokyny, těmi se, Hospodine, vždycky utěším.
53 Zuřivost mě jímá nad ničemy, kteří tvůj Zákon odmítli.