1 Pro předního zpěváka, hlubokým hlasem. Žalm Davidův.
2 Pomoz, Hospodine! Věrných ubývá, všichni čestní lidé mizí ze světa!
3 Každý jen druhému pořád lže, úlisné rty mají, srdce falešné!
4 Ať už Hospodin konečně vymýtí všechny lstivé rty a pyšné jazyky!
5 Prý: „V našem jazyku je naše síla, máme své rty – kdo je náš pán?!“
6 Pro útlak chudáků, pro nářek ubožáků již povstanu, praví Hospodin, na pomoc přijdu tomu, kdo je posmíván!
7 Výroky Hospodinovy jsou výroky čisté, v hliněné peci stříbro tavené, sedmkrát tříbené.