1 Žalm Davidův. Požehnán buď Hospodin, skála má! On učí mé ruce bojovat, mé prsty chystá na zápas.
2 On je má láska, můj pevný hrad, mé útočiště, má záchrana. On je můj štít, na něj spoléhám, i národy mi poddává.
3 Co je, Hospodine, člověk, že o něm víš, co je lidský tvor, že o něm přemýšlíš?
4 Člověk je páře podobný, jeho dny míjejí jako stín.
5 Sestup, Hospodine, své nebe rozetni, dotkni se hor, ať dýmají!
6 Zasáhni bleskem, nepřátele rozptyl, vyšli své šípy, abys je rozdrtil!