15 Já ale, Hospodine, doufám v tebe, o tobě říkám: „Můj Bůh jsi ty!“
16 Můj osud v ruce máš, vysvoboď mě z ruky nepřátel, kteří mě stíhají!
17 Rozjasni svou tvář nad svým služebníkem, pro svoji lásku zachraň mě!
18 Ať nejsem zahanben, Hospodine, když k tobě zní mé volání! Ať jsou však zahanbeni oni darebáci, do hrobu ať klesnou v mlčení!
19 Ať už oněmí ty lživé rty – o nevinném mluví tak tvrdě, pyšně a potupně!
20 Jak veliká je tvá dobrota, kterou jsi zachoval těm, kdo tě ctí! Dokázals ji těm, kdo v tebe doufají, všem lidem na odiv!
21 Skrýváš je v úkrytu svojí tváře před lidskou hrubostí, chováš je v bezpečí svého stanu před hádavými jazyky.