10 Pohlť je, Pane, jazyk jim spleť, ve městě vládne krutost a rozbroje!
11 Ve dne i v noci krouží po jeho zdech, špatnost a trápení bydlí v něm.
12 Střed města patří záhubě, ulice neopouští křivda a lest!
13 Kdyby protivník mě urážel, to bych snes, kdyby mě napadl nepřítel, skryl bych se.
14 Ale ty – člověk blízký mně, můj přítel a můj spřízněnec!
15 Radili jsme se spolu důvěrně, do Božího domu chodili v zástupech!
16 Kéž by je smrt náhle přepadla, aby se zaživa zřítili do pekla – domy i srdce mají plné zla!