12 Střed města patří záhubě, ulice neopouští křivda a lest!
13 Kdyby protivník mě urážel, to bych snes, kdyby mě napadl nepřítel, skryl bych se.
14 Ale ty – člověk blízký mně, můj přítel a můj spřízněnec!
15 Radili jsme se spolu důvěrně, do Božího domu chodili v zástupech!
16 Kéž by je smrt náhle přepadla, aby se zaživa zřítili do pekla – domy i srdce mají plné zla!
17 Já ale k Bohu zavolám, Hospodin bude má záchrana.
18 Večer i ráno, také v poledne úpím a sténám – vyslyš mě!