4 Kdykoli bojím se, v tobě mám naději!
5 V Bohu, jehož slovo chválím, v Bohu mám naději. Proto se nebojím, co by mi udělal smrtelník!
6 Každý den má slova překrucují, přemýšlejí stále, jak mi uškodit.
7 Číhají tajně, sledují mé kroky, po mém životě už se sápají.
8 Copak uniknou se svou hanebností? Svým hněvem, Bože, smeť ty pohany!
9 Ty vedeš v patrnosti každý můj útěk, mé slzy schovej do své lahvice – ty sám víš nejlépe, kolik jich je!
10 Nazpátek stáhnou se moji nepřátelé, když k tobě zavolám – v ten den. Vím totiž jedno: Bůh se mnou je!