9 Pro vlastní bratry jsem jako cizí, pro děti své matky jsem cizincem.
10 Horlivost tvého domu mě totiž stravuje, padají na mě urážky tobě určené!
11 V slzách když jsem se trápil postem, měli pro mě jen posměšky.
12 Místo šatů když oblékal jsem pytel, skládali o mně říkanky.
13 Pomlouvali mě, kdo sedají v bráně, opilci si o mně zpívali!
14 Já se však budu modlit k tobě, vždyť je, Hospodine, čas tvé milosti. Vyslyš mě, Bože, ve své veliké lásce, zachraň mě ve své věrnosti!
15 Z bahna mě vytáhni, nenech mě utonout, před těmi, kdo mě nenávidí, dej mi uniknout jako před vodní hlubinou!