5 Jak oslnivý jsi, jak vznešený na horách odvěkých!
6 Obráni o kořist jsou i nejudatnější, usnuli spánkem posledním. Bezmocní byli všichni bojovníci, rukama pohnout nemohli.
7 Bože Jákobův, když tys jim pohrozil, jezdec i s koněm do mrákot upadli!
8 Jak hrozný jsi – ano ty – před tvojí tváří kdo obstojí, když hněvem zahoříš?
9 Když z nebe vyhlašuješ svoje rozsudky, země vždy strachem oněmí.
10 Když Bůh povstane, aby soudil, všechny ponížené v zemi zachrání! séla
11 Slavit tě musí i lidský hněv a zbytkem hněvu se opášeš.