36 Jednou jsem ve své svatosti přísahal – copak bych zklamal Davida?
37 Jeho potomstvo navěky potrvá, jeho trůn přede mnou bude jak slunce stát,
38 bude jak měsíc upevněn navěky – ten věrný svědek v oblacích!“ séla
39 Teď jsi jej ale zavrhl, zapudil, na svého pomazaného ses rozzuřil.
40 Smlouvu se svým služebníkem zrušil jsi, jeho korunu jsi na zem zahodil.
41 Všechny jeho hradby jsi prolomil, jeho opevnění jsi rozbořil.
42 Všichni kolemjdoucí jej drancují, svým sousedům je vydán k tupení!