3 Obracíš člověka zpátky v prach, pravíš: „Vraťte se, smrtelníci, zpět!“
4 Před tebou přece tisíc let uplyne jako včerejšek, jak noční hodina!
5 Spláchneš je – jsou pouhý sen, tráva, jež zítra pomine:
6 ráno roste a rozkvétá, večer skosena usychá!
7 Pro tvé rozlícení hyneme, tvé zuřivosti se děsíme.
8 Naše viny totiž kladeš před sebe, naše tajnosti na světlo tváře své.
9 Naše dny míjejí v hněvu tvém, svá léta končíme s povzdechem.