12 ‚Rozum dostane hlava dubová, až divoká oslice zplodí člověka!‘
13 Když ale napravíš své srdce a k Bohu vzepneš dlaně,
14 zlo ze svých rukou když daleko odhodíš a nestrpíš ve svém stanu bezpráví,
15 tehdy tvář pozvedneš bez vady, budeš stát neochvějně, bez vší obavy.
16 Tehdy zapomeneš na své trápení, jak voda odplyne z tvé paměti.
17 Tvůj život jak poledne se rozzáří, i tma se promění v svítání.
18 Buď klidný, vždyť je tu naděje – rozhlédneš se kolem a v klidu ulehneš.