15 tehdy tvář pozvedneš bez vady, budeš stát neochvějně, bez vší obavy.
16 Tehdy zapomeneš na své trápení, jak voda odplyne z tvé paměti.
17 Tvůj život jak poledne se rozzáří, i tma se promění v svítání.
18 Buď klidný, vždyť je tu naděje – rozhlédneš se kolem a v klidu ulehneš.
19 Budeš spát a nikdo nevyruší tě, o tvou přízeň se budou mnozí ucházet.
20 Oči ničemů se ale vysílí, jejich útočiště se vytratí; zbude jim naděje, že duši vypustí.“