1 Job na to řekl:
2 „Opravdu, vy jste ti praví a moudrost vymře s vámi!
3 I já však mám rozum tak jako vy a nejsem v ničem za vámi, to přece každý ví.
4 Jsem ale k smíchu i svému příteli: ‚On volá k Bohu, ať mu prý odpoví!‘ Jsem k smíchu: ‚Hle, spravedlivý a poctivý!‘
5 Spokojený člověk pohrdá neštěstím: ‚Kopanec tomu, kdo se potácí!‘
6 Stany nájezdníků naplňuje klid, ti, kdo popouzejí Boha, jsou v bezpečí, jako by Boha v ruce drželi.
7 Jen se ptej dobytka, ať tě poučí, ptáci na nebi ti to povědí;