13 Ty ale říkáš: ‚Co Bůh ví? To může soudit přes mraky?
14 Oblaka cloní jej, takže nevidí, když po nebeské klenbě obchází.‘
15 – To se chceš držet té staré stezky, kterou kráčeli lidé zlí?
16 Ti byli vyrváni, než přišel jejich čas, jejich základy řeka odnesla.
17 Bohu říkali: ‚Nech nás být! Co by nám Všemohoucí mohl učinit?‘
18 (Přitom jejich domy blahobytem naplnil. Myšlenky ničemů mě míjejí!)
19 Spravedliví jejich pád vidí s radostí, nevinní se smějí nad nimi: