8 Horské lijáky je smáčejí, choulí se ke skále, nemají přístřeší.
9 Jiní zas sirotka od prsu uloupí, vezmou ho chudákům do zástavy.
10 Ti chodí nazí, oděv nemají, o hladu cizí snopy snášejí.
11 Vytlačují olej mezi kameny, o žízni šlapou vinný lis.
12 Sténání umírajících z města zní, raněné duše o pomoc volají – copak to Bohu nevadí?!
13 Jsou také takoví, kteří se světlu vzpírají, k jeho cestám se neznají a jeho stezek se nedrží.
14 Vrah vstává, když se zešeří, aby zabíjel ubohé chudáky; jako zloděj se nocí odplíží.