1 „Tak tedy, Jobe, slyš mou řeč, všemu, co říkám, dobře naslouchej.
2 Pozor, už ústa otvírám, slova mi začínají proudit z jazyka.
3 Z upřímného srdce má řeč pramení, mé rty vyjevují čisté poznání.
4 Duch Boží mě přece učinil, dech Všemohoucího mě oživil.
5 Odpověz mi, pokud to dokážeš, předlož mi svou při, postav se!
6 Hle, jsem ti rovný před Bohem, i já jsem přece z hlíny uhněten.