1 „Při tom pomyšlení se mé srdce děsí, jako by mi chtělo z hrudi vyskočit.
2 Jen si poslechněte jeho hlas hromový, dunění, jež z úst mu vychází!
3 Pod celým nebem je nechá znít, i kraje světa svým bleskem ozáří.
4 Vzápětí burácení zní, hřímá svým hlasem vznešeným; když zazní jeho hlas, nic ho nezdrží.
5 Podivuhodně Bůh svým hlasem hřmí, působí divy nad naše chápání.
6 Sněhu poroučí: ‚Padej k zemi,‘ lijáku velí: ‚Buď průtrží!‘