9 když jsem je přioblékl oblakem, zahalil mračnem jako do plenek,
10 když jsem mu vytyčil meze své, závory osadil na dveře
11 a řekl: ‚Smíš až sem, a dál už ne, tvé vzduté vlny se zlomí zde‘?
12 Poručil jsi jitru někdy v životě, ukázals někdy místo Jitřence,
13 aby uchopila zem za okraje a ničemy z ní hnala ven?
14 Tehdy se země tvaruje jak jíl pod pečetí, jak roucho začíná hýřit barvami.
15 Ničemové tehdy své světlo ztrácejí, jejich napřažená paže se přerazí.