20 I kdybych byl nevinný, má ústa mě odsoudí; i kdybych byl bezúhonný, řekne, že jsem zvrácený.
21 Jsem bezúhonný, co ale na tom záleží – už se mi nechce žít!
22 Všechno je jedno, proto řekl jsem: On hubí bezúhonného spolu s bídákem!
23 Když zhoubná rána náhle dopadne, zoufalství nevinných on se zasměje.
24 Když země padne do rukou bídáka, zrak jejích soudců on sám zakrývá – a když ne on, kdo pak?
25 Rychleji než běžec utekly mé dny, šťastné nebyly, teď jsou pryč.
26 Jak rákosové čluny kolem propluly, jak orel řítící se za svou kořistí.